#2 Chorvatsko
Pokud jsou v něčem Češi úspěšní, je to kolonizace. Chorvatsko se pravidelně každým rokem stává místem, kde je větší pravděpodobost, že narazíte na Čecha, než na Chorvata. Ulicemi zní čeština.
Kdyby tenkrát praotce Čecha nebolely nohy, možná by došel až k moři. Ale nestalo se, proto se miliony z nás rok co rok vydávají za slanou vodou a nespoutanými vlnami na jih.
Správná výprava je samozřejmě na podobný střet dvou kultur připravena, v kufru auta najdeme minimálně jednu krabici plnou konzerv, paštik a jiných pochutin, které nám zajistí hladký průběh dovolené bez jakýchkoli rizik. Na cestu pak brzy ráno vstávající maminka nasmaží řízky a zabalí je do alobalu, aby vydržely teplý.
Dojet do Chorvatska je samo o sobě dobrodružstvím větším, než jaké zažil Honzík na cestě k babičce. V kolonách se smaží celá posádka auta, řízky začínají okupovat první bakterie salmonely. Kdo ale vytrvá, toho čeká odměna v podobě kamenitých pláží a moře plného ježků.
Správná dovolená v Chorvatsku začíná brzy, ranní ptáče dál doskáče, dovolená nedovolená. První výprava na pláž ale nemá dlouhého trvání. Zatímco mužská část výpravy ještě chvíli okukuje ženský zadky v bikinách, starostlivé matky odchází, aby připravili lahodný český oběd z pytlíku.
S dětskou radostí pak Češi nezřízeně nakupují zbytečné a kýčovité suvenýry, protože na ně prodavač promluvil česky a ještě jim nabídl slevu. Takových náhod najednou, nedá se odolat. Plastika majáku, pohlednice s hanbatými obrázky, náramky, mušle, svůj kousek moře si musí za každou cenu odvézt s sebou a obdarovat příbuzné. Zejména ty, kteří letos jeli jenom k Mácháči, aby jim ukázali, že oni teda na Chorvatsko rozhodně mají.
Rodinná idylka se začne hroutit zhruba pátý den zájezdu. Matky obvykle začnou nadávat, že si vlastně vůbec neodpočinou, protože pořád jenom stojí u plotny. Muži skučí bolestí, protože se hrdinně nenamazali opalovákem a teď jsou jejich záda barvou nerozpoznatelná od kraba červeného.
Děti už se nudí, zmrzlinou je neutišíte a na vodních skútrech jste byli včera. A nejste milionáři, abyste takovou raketu zaplatili znovu.
Kdyby tenkrát praotce Čecha nebolely nohy, možná by došel až k moři. Ale nestalo se, proto se miliony z nás rok co rok vydávají za slanou vodou a nespoutanými vlnami na jih.
Správná výprava je samozřejmě na podobný střet dvou kultur připravena, v kufru auta najdeme minimálně jednu krabici plnou konzerv, paštik a jiných pochutin, které nám zajistí hladký průběh dovolené bez jakýchkoli rizik. Na cestu pak brzy ráno vstávající maminka nasmaží řízky a zabalí je do alobalu, aby vydržely teplý.
Dojet do Chorvatska je samo o sobě dobrodružstvím větším, než jaké zažil Honzík na cestě k babičce. V kolonách se smaží celá posádka auta, řízky začínají okupovat první bakterie salmonely. Kdo ale vytrvá, toho čeká odměna v podobě kamenitých pláží a moře plného ježků.
Správná dovolená v Chorvatsku začíná brzy, ranní ptáče dál doskáče, dovolená nedovolená. První výprava na pláž ale nemá dlouhého trvání. Zatímco mužská část výpravy ještě chvíli okukuje ženský zadky v bikinách, starostlivé matky odchází, aby připravili lahodný český oběd z pytlíku.
S dětskou radostí pak Češi nezřízeně nakupují zbytečné a kýčovité suvenýry, protože na ně prodavač promluvil česky a ještě jim nabídl slevu. Takových náhod najednou, nedá se odolat. Plastika majáku, pohlednice s hanbatými obrázky, náramky, mušle, svůj kousek moře si musí za každou cenu odvézt s sebou a obdarovat příbuzné. Zejména ty, kteří letos jeli jenom k Mácháči, aby jim ukázali, že oni teda na Chorvatsko rozhodně mají.
Rodinná idylka se začne hroutit zhruba pátý den zájezdu. Matky obvykle začnou nadávat, že si vlastně vůbec neodpočinou, protože pořád jenom stojí u plotny. Muži skučí bolestí, protože se hrdinně nenamazali opalovákem a teď jsou jejich záda barvou nerozpoznatelná od kraba červeného.
Děti už se nudí, zmrzlinou je neutišíte a na vodních skútrech jste byli včera. A nejste milionáři, abyste takovou raketu zaplatili znovu.
Komentáře
Okomentovat